Můj příběh

Jak jsem se stal kapitánem

Může za to vlastně náhoda. A dokonce dvojnásobná.

První byla, že se můj otec spřátelil s jedním starým mořským vlkem.

A druhá, že tenhle námořník potřeboval v roce 1996 převézt svou plachetnici z italského Livorna do Brna.

Jenže jeho autíčko by nezvládlo přetáhnout tu váhu přes Alpy, proto se obrátil na mne a mé šestiválcové Volvo.

Vyrazil jsem proto do Livorna a dál už bez auta na Elbu, kde jeho plachetnice kotvila a odkud jsme ji následně přeplavili do Livorna. A to byla ideální příležitost k tomu, abych pod dozorem zkušeného kapitána zkusil poprvé v životě kormidlovat a nastavovat plachty.

Tu příležitost jsem využil a změnila celý můj život.

Pochopil jsem, že budu raději sledovat mořský horizont, než obrazovku počítače v tehdejším zaměstnání.

Hned na jaře 1997 jsem se proto zapsal k českým základním kapitánským zkouškám. Zároveň jsem, zprvu opět pod dozorem, sbíral další zkušenosti plavbami Tyrhénským a Středozemním mořem i Atlantikem na Kanárské ostrovy. I díky tomu jsem získal chorvatský průkaz, a poté uznávaný český kapitánský průkaz B.

A v tu chvíli zaúřadovala další náhoda. Při přípravě ke zkouškám jsem totiž využíval zapůjčená skripta jedné jachtingové agentury, která v té době potřebovala dalšího kapitána a proto po složení zkoušek vedly mé kroky právě tam.

Na lodích téhle, a později i další agentury, jsem pak školil jachtařské nováčky až do roku 2005, kdy jsem se osamostatnil a začal vozit klienty „pod vlastním jménem“. Postupně jsem s nimi proplul nejen většinu Středozemního moře, ale také kus Karibiku a Atlantského oceánu. A to nejen jako kapitán, ale také jako průvodce, který zájemce provede i po italské, španělské, anebo také jihoafrické pevnině.

A protože mě to nepřestává bavit, rád provedu i vás!